Hodiny první pomoci jsem využila!

Dne 23.11 jsem mohla hodiny první pomoci využít v praxi. Koukali jsme se s přítelem na televizi a v tom uslyšel křik. Podíval se z balónu a uviděl tam pána, co visí z okna a drží se parapetu. Zvedla jsem se a šla jsem se podívat co se děje. V tom už pán křičel, že už se neudrží. Pan během pár vteřin spadl dolů na zem ze 3. patra. Hned jsem si běžela pro rukavice, které u sebe nosím v batohu a běžela dolů za ním. Přiběhla jsem tam a pan křičel bolestí, já se snažila zachovat chladnou hlavu a vybavit si všechny hodiny první pomoci. Takže jsem začala zjišťovat všechny životní funkce, mezitím co přítel volal záchrannou službu. Pán vnímal, takže jsem se ho zeptala, co ho bolí, jestli ví, jak se jmenuje, a mezi tím, co jsem se ptala, jsem mu postupně od hlavy až dolů prohmatávala celé tělo, abych zjistila přesné místo bolesti. V tom tam přišel nějaký náhodný pán, co šel zrovna okolo a začal mi tam říkat věci, ať na něj nesahám, že to rozchodí a ať ho dám do stabilizované polohy na bok. Já si však stála za tím, že určitě NEHÝBAT!! V tom tam ze mě ten náhodně kolemjdoucí pán začal dělat úplného dementa, že to dělám všechno špatně atd. Stála jsem si za tím, že se hýbat nemá. I když mi ta situace nebyla úplně příjemná, tak jsem si vybavila všechny hodiny první pomoci s paní učitelkou Chýlkovou.
PS: Napsala sama Karolína.